तत्त॒दिद॑स्य॒ पौंस्यं॑ गृणीमसी॒नस्य॑ त्रा॒तुर॑वृ॒कस्य॑ मी॒ळ्हुष॑:। यः पार्थि॑वानि त्रि॒भिरिद्विगा॑मभिरु॒रु क्रमि॑ष्टोरुगा॒याय॑ जी॒वसे॑ ॥
tat-tad id asya pauṁsyaṁ gṛṇīmasīnasya trātur avṛkasya mīḻhuṣaḥ | yaḥ pārthivāni tribhir id vigāmabhir uru kramiṣṭorugāyāya jīvase ||
तत्ऽत॑त्। इत्। अ॒स्य॒। पौंस्य॑म्। गृ॒णी॒म॒सि॒। इ॒नस्य॑। त्रा॒तुः। अ॒वृ॒कस्य॑। मी॒ळ्हुषः॑। यः। पार्थि॑वानि। त्रि॒ऽभिः। इत्। विगा॑मऽभिः। उ॒रु। क्रमि॑ष्ट। उ॒रु॒ऽगा॒याय॑ जी॒वसे॑ ॥ १.१५५.४
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उसी विषय को अगले मन्त्र में कहा है ।
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
इन, त्राता, अवृक मीढ्द्वान्
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तमेव विषयमाह ।
यो विगामभिस्त्रिभिरुरुगायाय जीवसे यद्यत् पार्थिवानीदुरु क्रमिष्ट तत्तत् त्रातुरिनस्येवास्यावृकस्य मीढुषः पौंस्यमिद्वयं गृणीमसि ॥ ४ ॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
Glory of observing Brahmacharya explained.
Verily we praise the manhood of the honest, virile, self- controlled and vigorous person. He tries to follow God. In fact, He is the protector and Lord of the world. With admirable qualities. He makes and shapes the material substances by apportioning into basic three qualities of SATVA, RAJAS and TAMAS. It enables a person to lead a noble life glorified by many wisemen.
