वै॒श्वा॒न॒राय॑ धि॒षणा॑मृता॒वृधे॑ घृ॒तं न पू॒तम॒ग्नये॑ जनामसि। द्वि॒ता होता॑रं॒ मनु॑षश्च वा॒घतो॑ धि॒या रथं॒ न कुलि॑शः॒ समृ॑ण्वति॥
vaiśvānarāya dhiṣaṇām ṛtāvṛdhe ghṛtaṁ na pūtam agnaye janāmasi | dvitā hotāram manuṣaś ca vāghato dhiyā rathaṁ na kuliśaḥ sam ṛṇvati ||
वै॒श्वा॒न॒राय॑। धि॒षणा॑म्। ऋ॒त॒ऽवृधे॑। घृ॒तम्। न। पू॒तम्। अ॒ग्नये॑। ज॒ना॒म॒सि॒। द्वि॒ता। होता॑रम्। मनु॑षः। च॒। वा॒घतः॑। धि॒या। रथ॑म्। न। कुलि॑शः। सम्। ऋ॒ण्व॒ति॒॥
SWAMI DAYANAND SARSWATI
अब पन्द्रह ऋचावाले दूसरे सूक्त का आरम्भ है। इसके प्रथम मन्त्र में विद्वानों के गुणों का उपदेश किया है।
HARISHARAN SIDDHANTALANKAR
वैश्वानर+ऋतावृध्+अग्नि
SWAMI DAYANAND SARSWATI
अथ विद्वद्गुणानाह।
हे मनुष्या यथा वयमृतावृधे वैश्वानरायाग्नये पूतं घृतं न धिषणां जनामसि वाघतो धिया कुलिशो रथं न समृण्वति द्विता होतारं मनुषश्च समृण्वति तथा यूयमप्याचरत ॥१॥
DR. TULSI RAM
ACHARYA DHARMA DEVA VIDYA MARTANDA
The attributes of the enlightened person.
O men! as we manifest pure and sharp intellect for the pleasure of a learned leader, who shines among men (on account of his virtues) and who is augment or propagator of Truth, like pure clarified butter is put as oblation in the fire, so you should also do same way, genius approaches to a liberal donor and other persons, in two ways, i e. with intellect and good actions, and as with an axe and other things they manufacture a chariot.
MATA SAVITA JOSHI
या सूक्तात विद्वान व अग्नीच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या सूक्ताच्या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणावी.
