आ न॒ इळा॑भिर्वि॒दथे॑ सुश॒स्ति वि॒श्वान॑रः सवि॒ता दे॒व ए॑तु। अपि॒ यथा॑ युवानो॒ मत्स॑था नो॒ विश्वं॒ जग॑दभिपि॒त्वे म॑नी॒षा ॥
ā na iḻābhir vidathe suśasti viśvānaraḥ savitā deva etu | api yathā yuvāno matsathā no viśvaṁ jagad abhipitve manīṣā ||
आ। नः॒। इळा॑भिः। वि॒दथे॑। सु॒ऽश॒स्ति। वि॒श्वान॑रः। स॒वि॒ता। दे॒वः। ए॒तु॒। अपि॑। यथा॑। यु॒वा॒नः॒। मत्स॑थ। नः॒। विश्व॑म्। जग॑त्। अ॒भि॒ऽपि॒त्वे। म॒नी॒षा ॥ १.१८६.१
SWAMI DAYANAND SARSWATI
अब ग्यारह ऋचावाले एकसौ छयासी सूक्त का आरम्भ है। इसके आरम्भ से विद्वानों का विषय कहा है ।
HARISHARAN SIDDHANTALANKAR
ज्ञान व बुद्धि की प्राप्ति
SWAMI DAYANAND SARSWATI
अथ विद्वद्विषयः प्रोच्यते ।
हे विद्वन् भवान् यथा विश्वानरो देवः सविता सुशस्त्यभिपित्वे विदथे विश्वं जगत् प्राप्तोऽस्ति तथेळाभिर्न आ एतु। हे युवानो यथा यूयं मनीषाऽस्मिन् सत्ये व्यवहारे मत्सथ तथा नोऽस्मानप्यानन्दयत ॥ १ ॥
DR. TULSI RAM
ACHARYA DHARMA DEVA VIDYA MARTANDA
The attributes and duties of the scholars.
O scholar! come to us with nutrient and tasteful food and fine speeches. God is self-refulgent like the sun and Supreme Leader of all beings. He is Benefactor of all men with His most admirable Vedic sermons spread (is manifest) into the whole world in all the mutual dealings of wisdom which is to be attained from all sides. O young learned persons ! you delight all with your pure intellect. This is truthful dealing, so you delight us also.
MATA SAVITA JOSHI
या सूक्तात विद्वानांच्या गुणांचे वर्णन असल्यामुळे या अर्थाची मागच्या सूक्ताच्या अर्थाबरोबर संगती जाणली पाहिजे. ॥
