मधु॑ नो॒ द्यावा॑पृथि॒वी मि॑मिक्षतां मधु॒श्चुता॑ मधु॒दुघे॒ मधु॑व्रते। दधा॑ने य॒ज्ञं द्रवि॑णं च दे॒वता॒ महि॒ श्रवो॒ वाज॑म॒स्मे सु॒वीर्य॑म् ॥५॥
madhu no dyāvāpṛthivī mimikṣatām madhuścutā madhudughe madhuvrate | dadhāne yajñaṁ draviṇaṁ ca devatā mahi śravo vājam asme suvīryam ||
मधु॑। नः॒। द्यावा॑पृथि॒वी इति॑। मि॒मि॒क्ष॒ता॒म्। म॒धु॒ऽश्चुता॑। म॒धु॒दुघे॒ इति॑ म॒धु॒ऽदुघे॑। मधु॑व्रते॒ इति॒ मधु॑ऽव्रते। दधा॑ने॒ इति॑। य॒ज्ञम्। द्रवि॑णम्। च॒। दे॒वता॑। महि॑। श्रवः॑। वाज॑म्। अ॒स्मे इति॑। सु॒ऽवीर्य॑म् ॥५॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर उनसे क्या करने योग्य है, इस विषय को कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
'माधुर्य के सेचक' द्यावापृथिवी
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्ताभ्यां किं कर्त्तव्यमित्याह ॥
हे अध्यापकोपदेशकौ ! ये मधुश्चुता मधुदुघे मधुव्रते देवताऽस्मे यज्ञं द्रविणं महि श्रवो वाजं सुवीर्यं च दधाने द्यावापृथिवी वर्त्तेते ताभ्यां युवां नो मधु मिमिक्षताम् ॥५॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
What should be done with them - is told.
O teachers and preachers ! with those sun and earth which are rainers of sweet water, which fulfil many desires with sweet water, whose functions are sweet or beneficent, and which are of divine nature, which uphold for us unifying dealing, wealth, great food, knowledge and good vigor, sprinkle sweetness upon us.
