अग्नी॑पर्जन्या॒वव॑तं॒ धियं॑ मे॒ऽस्मिन्हवे॑ सुहवा सुष्टु॒तिं नः॑। इळा॑म॒न्यो ज॒नय॒द्गर्भ॑म॒न्यः प्र॒जाव॑ती॒रिष॒ आ ध॑त्तम॒स्मे ॥१६॥
agnīparjanyāv avataṁ dhiyam me smin have suhavā suṣṭutiṁ naḥ | iḻām anyo janayad garbham anyaḥ prajāvatīr iṣa ā dhattam asme ||
अग्नी॑पर्जन्यौ। अव॑तम्। धिय॑म्। मे॒। अ॒स्मिन्। हवे॑। सु॒ऽह॒वा॒। सु॒ऽस्तु॒तिम्। नः॒। इळा॑म्। अ॒न्यः। ज॒नय॑त्। गर्भ॑म्। अ॒न्यः। प्र॒जाऽव॑तीः। इषः॑। आ। ध॒त्त॒म्। अ॒स्मे इति॑ ॥१६॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर वे विद्वान् कैसे क्या करें, इस विषय को कहते हैं ॥
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
अग्नीपर्जन्यौ
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्ते विद्वांसः कथं किं कुर्य्युरित्याह ॥
हे सुहवाऽग्नीपर्जन्याविवाऽस्मिन् हवे युवाम्मे धियमवतं नः सुष्टुतिमवतं यथाऽऽग्नीपर्जन्ययोर्मध्येऽन्योऽग्निरिळामन्यो मेघो गर्भं जनयत्तथाऽस्मे प्रजावतीरिष आ धत्तम् ॥१६॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
How should the enlightened men do-is told.
O well-admired teachers and preachers, like electricity and cloud, protect our intellects in this praise-worthy righteous dealing, protect well our good praise. As between the fire and cloud one (fire) urges the tongue and the other (cloud) puts seed in the earth, in the same manner, uphold among us, endowed with much admired progeny, the desire of food.
