यो अ॒ग्निं दे॒ववी॑तये ह॒विष्माँ॑ आ॒विवा॑सति। तस्मै॑ पावक मृळय॥
yo agniṁ devavītaye haviṣmām̐ āvivāsati | tasmai pāvaka mṛḻaya ||
यः। अ॒ग्निम्। दे॒वऽवी॑तये। ह॒विष्मा॑न्। आ॒ऽविवा॑सति। तस्मै॑। पा॒व॒क॒। मृ॒ळ॒य॒॥
स्वामी दयानन्द सरस्वती
फिर भी उक्त अर्थों ही का प्रकाश किया है-
हरिशरण सिद्धान्तालंकार
हविष्मान् होना
स्वामी दयानन्द सरस्वती
पुनस्तावेवोपदिश्येते।
हे पावक ! यो हविष्मान् मनुष्यो देववीतये त्वामग्निमाविवासति तस्मै त्वं मृडयेत्येकः। यो हविष्मान् मनुष्यो देववीतय इममग्निमाविवासति तस्मा अयं पावकोऽग्निर्मृडयतीति द्वितीयः॥९॥
डॉ. तुलसी राम
आचार्य धर्मदेव विद्या मार्तण्ड
The same subject is continued.
(1) Do thou confer on him happiness who being the performer of Yajna (non-violent sacrifice and other noble acts) worships thee O God, Giver of happiness, purifier of all, for the attainment of Divine virtues. (2) This fire causes happiness to him. who performs the Yajna by putting oblations in it for the sake of divine enjoyments.
